Kdyby neexistovaly sekty, byl by na Zemi ráj…
Sekty, to se zdaleka netýká jen (falešného) náboženství; v moderní době se fenomén hojně vyskytuje v rámci takzvané transformačně-duchovní & alter-informační scény: světelná ezoterika, pozitivní („sluníčkové – srdíčkové“) duchovno, všemožné konspirační teorie… – to vše samé probuzení, zasvěcení, channeling, transformační kód, anděl a mimozemšťan. Blíží se Zlatý věk a porážka temných sil je neodvratná; rozdíl mezi realitou a virtualitou jako kdyby „věřící fanatik“ odmítal chápat.
Za sektářské chování lze ale nepochybně považovat i „oddanou víru“ v mainstreamové televizní (internetové) zpravodajství a vše spojené s monetárním systémem, politikou a byrokracií. Jako kdyby cítící, myslící jedinec nedokázal žít bez mrtvých čísel, prázdných hodnot a umělých zákonů…
Říká se, že kdyby na světě vládla Láska, nic z uvedených šíleností by vůbec nemuselo a vlastně ani nemělo jak a proč existovat. Toto je sice zčásti velká pravda, ale zčásti to je opět typická ukázka indoktrinovaného myšlení, příznačného pro otrockou mentalitu, potažmo sekty. Láska je sice základ všeho, jenže Lásky je všude dost; chybí VŮLE a ROZUM.
V první řadě je třeba znát, správně chápat a umět prakticky realizovat odpověď na otázku: Co je vlastně sekta?
Není to nikterak složité. Pravé, autentické Bytí se projevuje na principu zrcadla MYSL:MYŠLENKA. Sekta to má obráceně. Víra v axiom Myšlenka:Mysl, to je totéž jako tvrdit, že Tvořené předchází Tvořícímu – neboli imbecilita nejtěžšího kalibru, totální zvrácenost; a to si ještě představte, že to někdo, s veškerou vážností, pokládá za něco Nejvyššího, Božského, Svatého…
Funguje to jako psychický čip nebo mem. Dotyčný jedinec může být v jiných ohledech úplně zdravý a normální – dokud se neotevře jisté ožehavé téma. To se náhle mění v robotického šílence.
Podstata sekty silně souvisí s fenomény jako utopie nebo simulakrum. Jedinec je kolektivizován k obrazu egregoru (což je umělá, soběnepodobná kvazi bytost). Stoupenec sekty, kromě jiného, žije v neexistující budoucnosti.
Více jak 99 % možností existuje v nehmotné fantazii. Asociační vazby – energie a pocity (prožitek) – mění fantazii v paměť. Typickým příznakem sekty je fantazie podmíněná pamětí – konkrétně jde o PROGRAM VÍRY. Mnohdy dokonce je fantazie úplně potlačená; jedinec žije jak stroj…
Věřící fanatik – i když kolikrát spíš jen naivní jedinec – víc a víc upadá do „medových“ spárů úlové Mysli (entity skupinového Nevědomí), jako trubec nebo dělnice řízená signálem hmyzí královny.
Sekty jsou parodie na Život. Z nezúčastněného hlediska to je vrcholná komedie. Reálně ta největší hrůza a tragédie.
INFORMACE
