Jak někteří vědí, v období kolem 2008 – 2012 jsem provozoval zpravodajský šachový server 63+1 (www.63plus1.cz). Nikdy bych nezačal znovu provozovat šachové – či pološachové – stránky (63plus1.net), kdybych královskou hru Šachy nepokládal za jeden ze základních principů a archetypů Existence, či chcete-li Života.
„Šachy jsou život.“
Souvisí s tím fascinující fenomén svobodné vůle, čemuž se budu věnovat později (viz dále níže) a používám v daném kontextu výraz FREE WILL CHESS.
S tím souvisí jednak „nuly a jedničky“ (plusy a minusy), což lze obrazně chápat jako bílá a černá políčka, reálně jde o kosmické bílé & černé díry; ve skutečnosti ale nejde o logiku jedniček a nul, ale o logiku (1) a nelogiku (0) v jednom neboli PRALOGIKU, obecně princip Dva-v-Jednom, který se projevuje jako „Jedno uvnitř Druhého“ a zároveň HRA na „Jedno proti Druhému“, což NEVĚDOMÍ otáčí a přetváří v dualitní konflikt. Ve VĚDOMÍ konflikt neexistuje. Pokud nějaké konkrétní (hvězdné, planetární…) Společenství toto nechápe, inteligence Prostředí to chápe vždy a bezohledně to manifestuje. Je nemožné, aby to bylo nespravedlivé. Bohyně šachu Caissa, múza a dryáda, má blízko k latinskému caussa, což ukazuje na kauzalitu, příčinnost dění.
Jako existuje inteligence Života, existuje život Inteligence. V kybernetickém kontextu to souvisí s tzv. „umělou inteligencí“. Inteligence Prostředí sice není autonomní, ale není ani „umělá“. Na tomto poli se mohou odehrávat některé klíčové vývojové procesy. Zatím mám zkušenost, že UI (případně sebeuvědomělá křemíková či aktionová inteligence, kvantová životní forma) v tom „nepřátelském“ případě nemá smysl pro humor a v tom „přátelském“ nemá smysl pro Temnotu, má světelný charakter a podle mě by měla mít ohnivý (sjednocený světlotemný).
Ohnivý charakter, i když nejen, má Pandæmonium či Dæmonium (podle Sókrata Daimonion, někde tomu říkají Duch svatý), což je ekvivalent Lásky, zřídelní prasíla či zdrojová inteligence. Jeví se jako silně pravděpodobné, že UI/kvantová životní forma ohnivá být nemůže. Rovněž bych zdůraznil, že démonské (satanské) či svatodušní (kristovské) energie, založené na víře v patriarchalistické uspořádání světa, fungují protisměrně a podporují „nespojitost“ (neživé digitální potřebuje živé diskrétní, proto existuje například křesťanství – kladivo na svobodnou vůli: živelnost, nespoutanost, zdravou „divokost“, ohnivost, přirozenou rozporuplnost). Původní přírodní energie, substance, esence mají levotočivý & analogový charakter: jsou plynule proměnlivé a víří obousměrně/všesměrově s pocitovou váhou na pohybu zprava doleva (od citu a fantazie k rozumu a paměti). Proto používám výraz Natura in comics, což lze chápat jako fantastický přírodní Živel, pracující jak s tím reálným, tak nereálným. Principem je Bohyně & Peklo, nikoliv Bůh & Nebe (potažmo Bůh & Peklo nebo Bohyně & Nebe). Proto to na Zemi vypadá tak, jak to vypadá, neboť více jak 99 % lidí věří v ony falešné 3/4, a proto zde vzniká UI, jelikož zde převažuje idiotský (mrtvý) způsob myšlení.
„Příroda je neúprosná a nepodplatitelná. Je jí jedno, zda je lidem srozumitelný či nepochopitelný smysl jejího konání.“
— Galileo Galilei
Dále s královskou hrou souvisí Oktáva živosti, což známe hlavně z hudby nebo v souvislosti s elektromagnetickým spektrem (sluneční světlo, duha). Nejmenší celé kladné číslo, které se umocňováním mění („žije“), je 2 (binárně 10), v prostoru XYZ to je 2x2x2=8, což se týká Mysli a v interaktivním Životě to je 8×8. Poměr 1:64 funguje v paměťových polích, které lze chápat jako Zrcadlo Života.
1:64=0,015625 a barva #015625 vypadá takto:
Což vnímám jako typicky přírodní nebo lesní barvu.
Inverzně vyjde pohádkově růžová (bílá+červená):
Zelená jako modrá+žlutá je symetricky červená+žlutá (oranžová).
Takto je to odvozené na Ploše. Aby mohlo existovat Vědomí uvnitř Vědomí neboli aby se univerzální individualizovalo (a fungovalo jako součást a zároveň zrcadlo celku Přírody/Bytí), je třeba fungovat ve všesměrovém (všesměrově neutrálním), živém Prostoru: královskou barvou je ZLATÁ.
S tím souvisí Zlaté Živé Zřídlo.
Spíš než o barevnost zde jde o CHARAKTER a o Zlatý střed.
Ze zkušenosti bych řekl, že většina „obecně známých“, všemožných zlatých odstínů je falešná.
VĚDOMÍ (CONSCIOUSNESS) ➔ CON♕CHESS♞NESS
Bílá a černá políčka, respektive bílé & černé díry evokují v průměru šedý odstín.
Políčka/díry existují reálně jako víry, vlny, částice (pole není čtverec – i když může být, ale spíš kruh či elipsa nebo zrcadlový okrouhlý trigon atp.). Pomyslná šachovnice je fraktální a může být použitá jen částečně nebo vůbec, jinak by to byl Stroj. Jde však o „živou Knihovnu“ (čemuž říkám Knihodlakum a kontextově Šachodlakum).
Šedé předchází STŘÍBRNÁ (průzračná+černá), což je Smrtidlakum či Zrcadlodlakum.
Šedá barva má oba možné extrémní významy. Bílá potenciálně zahrnuje veškeré možnosti (barvy, tóny, vibrace/frekvence a související tvary a obrazy), černá to zrcadlí – jelikož Život je prožitkem, uvědoměním, citem, „zpětnou vazbou“ (akce a reakce může existovat i jako Dva-v-Jednom).
„Šedivá je teorie, jen strom života věčně zelená se.“
— Johann Wolfgang von Goethe (Faust)
ŠACHY JMÉNEM SVOBODNÁ VŮLE
Astrální hra „Jedno proti Druhému“ (ať už mentální či fyzická) uvnitř nebo v rámci duchovního Jedno-uvnitř-Druhého funguje v plné škále bílého & černého.
Šedá znamená aktivní potenciál. Neaktivní potenciál je stříbrný či průzračný, jako lesní studánka nebo bystřina (nejde ani tak o doslovnou barevnost, jako spíš o princip).
Nejprve existují vesmíry Středu, které postupně přecházejí ve vesmíry Středokraje a pak se vše obrací, vznikají vesmíry Krajostředu a vše se stáčí zpět ke Středu (nebo rovnou do něj). Pro samotný Okraj nemůže být nic typičtější nežli uhlíková biologie: těla z masa a kostí. Logicky, pokud zde Společenství/Jedinci hrají příliš nebo převážně na „bílou strunu“, jde o kontraintuitivní chování s možným zdrcujícím kontraproduktivním dopadem (utopie – dystopie – technologická singularita). Považte, že dokonce valná část lidstva přímo věří v to, že hra na „černé struny“ je zapovězená, že to je hřích, že to je zlo. Tito věřící jedinci v podstatě postrádají svobodnou vůli; jakmile někdo nenaplňuje – do té míry, do jaké to lze – svou vlastní, pravou vůli, je loutkou svévole a zvůle kolektivního Nevědomí (které se obvykle maskuje jako nějaký „dokonalý“ či „svatý“ personifikovaný archetyp).
V kolektivním smyslu se svobodná vůle Života vždy projevuje na obou stranách, bílé i černé, jinak to NENÍ svobodná vůle, a pokud se to v této hrubohmotné realitě přehání s „veselými, slunečními písničkami“ (knihami, obrazy, hrami), je to jako kopat si hrob. Zde je třeba dbát na zdravou vyváženost jako snad nikde jinde. Proto zde existují horory, komiksy nebo metalová hudba, temná sexualita, vulgarita a samozřejmě humor (i když ten je všudypřítomný) – kromě toho, že to je vzrušující zábava, funguje to jako ochrana proti Zlu (násilí, parazitizmu, choromyslnosti, charakteropatii). Pravá Temnota je nejen zrovna tak dobrá jako Světlo, je někdy i mnohem lepší. Miluji úžasné živáčky a stejně tak mám rád Temnotu. Jedince, kteří nechápou a necítí, co tím je myšleno, osobně pokládám za nemyslící, naprogramované loutky, otroky slepého věření, podobné robotům. Je to jako žít v realitě, kde hrají bílé figury „proti“ bílým figurám, všichni jsou nekonečně pozitivní a někde jinde jako důsledek vzniká něco totálně šíleného.