To, co se děje ve světě šachu, funguje jako zrcadlo dění ve světě obecně. Máme tu transparentní Mezinárodní šachovou federaci, FIDE (Lausanne, Švýcarsko) s nádherný mottem „Gens una sumus“ a pak tu máme korporace jako je Chess.com (Kalifornie, USA). Figurkami (spolumajiteli) korporátní chobotnice jsou momentální světová jednička a trojka.
FIDE
WIKIPEDIA
ENGLISH CHESS FORUM
Korporace je právnický subjekt, ekvivalent jednotky skupinového vědomí – což je přirozené u mravenců, ale ne u lidí (v daném případě jde o nevědomí). To, co lze pokládat za řídicí inteligenci tohoto pseudosubjektu, vnímá reálně živé jedince jako virtuální. Má to podobnou definici jako utopie: nereálná realita, alterita bez identity. Je to jako žít v neexistující budoucnosti. Dotyční jedinci žijí v hlavě, nikoliv v duchu. Myslíte si, že se Carlsen nebo Nakamura dívají na pohádky nebo slyší zpívat ptáky? Otázka také zní, odkud se bere talent takové „2800+ bestie“ (čímž vůbec nepopírám, že může být i původu přirozeného).
Na obrázku je citát Bobbyho Fischera.
Duchovní Já je tímto nedotknutelné. Týká se to astrálního (mentálního) Já, což je z duchovního hlediska NeJá. NeJá je v podstatě Hráč, kterého si Já tvoří předstíráním, že je paměťové Ego a Tělo.
Je to Hra Iluzí. Spíš než o to vyhrát, jde o to nepodlehnout sebeklamu.
Šachy jsou manifestací principu fungování Bytí. Fischerovo pověstné „Chess is life.“ nebo podobně Niemannovo známé „Chess speaks for itself.“ nejsou žádné senzační výroky jedinců, pro které se královská hra stala vším – má to hluboké filozofické pozadí.
Existence míru v reálném světě (fyzičnu) je podmíněná kolektivním a individuálním duchovním uvědoměním (seberealizací) a zároveň válkou ve světě nereálna (nehmotna); jinak není zahrnuto 100 % a chybějící část (nevědomí) atakuje realitu.
Mírem zde není myšlen (pouze) klid zbraní, nýbrž v první řadě přirozený, svobodný život v globálním smyslu. To je paradoxně možné pouze tehdy, když spolu členové Společenství přirozeně koexistují (na úrovni duchovního Já) a současně spolu přirozeně soupeří na platformě hry (na úrovni astrálního Já). Válka tak probíhá ve 2D-astrálu a všude jinde je mír a klid.
Královská hra šachy je k tomuto tím nejlepším prostředkem.
Problém nastává v případě, když někteří hráči – a nezřídka právě ti nejsilnější – zapomenou, co je to být charakterní jedinec a myslí si, že přetvařovat se, lhát, vlastnit (vydělávat) a stoupat v hierarchii celebrit je smyslem všeho. Tito hlupáci po fyzické smrti zpravidla končí v nějakém nízkém 4D-astrálu a dostávají se úplně mimo rádius duchovní reality. Když říkám hlupáci, jde o duchovní hloupost, onen ne tak důležitý typ inteligence mohou mít až nadpozemsky vysoký. Ztotožňují-li svou identitu se 2D-astrálem, část jejich osobnosti ve své podstatě funguje podobně jako stroj (kalkulace, kvantita na úkor kvality charakteru).
Duševní hrob populizmu: sledovanost, oblíbenost, moc, sláva, peníze… Dostat mat ještě není tak zlé, téměř vždy následuje další život. Mnohem horší je duše v patu. Zjistíte, že vše, co máte, jsou iluze. Mrtvé nic.
Duchovní lež, klam a sebeklam, to je pořád ještě ta „vratná“ fáze. Co je opravdu děsivé, je duchovní zlo (zde už může být ona pomyslná jízdenka osudu jednosměrná). Někteří sociopati možná už ani nevnímají, že lžou, je to pro ně jako dýchat nebo nabírat dlaněmi pramenitou vodu…
Věřím hráčům jako je Fischer, Kramnik či Niemann. A naopak nevěřím hráčům typu Kasparov, Carlsen či Nakamura.
Pravda se téměř vždy pozná neomylně podle řeči těla (body language) – dobré je vypnout zvuk a dívat se na to „zevnitř“.
Univerzum znamená všestrannost. Tragickým zažitým omylem je představa čestného jedince jako nějakého jednostranně, neměnně pozitivního „křesťana“, stojícího „na straně dobra“. Právě okázalá pozitivita, neustálé umělé kreténské, dementní úsměvy, to je ta největší faleš – ukazující na skutečnou (nulovou duchovní) inteligenci oněch veselých masek.
Charakterní jedinec je vždy přirozeně ambivalentní: živelný a čestný zároveň. Není duševní mrzák, karikatura sebe sama. Vždy existují dvě možné kombinace možností a souvislostí: chaos a řád (jinak by například vůbec neexistoval smysl pro humor). Inteligentní je to sjednocovat a být zdravě rozporuplný, stupidní je to od sebe oddělovat a tvářit se jako nějaké „svaté hovado boží“…
63+1.NET
MY RESPONSE TO JOE ROGAN AND MAGNUS…
Není nic ubožejšího nežli šachista, který počítá jak mašina, a nevidí přitom ani sto let dopředu.
„Fotografie je tajemství o tajemství. Čím víc vám prozradí, tím míň víte.“
— Diane Arbus
„Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“
— Antoine de Saint-Exupéry
„Nevěřte ničemu, co slyšíte a jen polovině toho, co vidíte.“
— Edgar Allan Poe
