Pokud jde o informace a související realitu životních forem, jediné, co je pravdivé, je princip SLOVA (potažmo KNIHY) jako takový, nikoliv obsah. Lidé věří v různé svaté, duchovní, filozofické apod. knihy, nebo v různé kosmologické či ezoterické nauky apod., a úplně jim uniká fakt, že zde vůbec nejde o doslovnost, ale o zobrazení PRINCIPU (BYTÍ) z určité perspektivy.
Než uvedu další věc, zdůrazňuji následující: živá neboli zřídelní Mysl reflektuje sebe sama směrem dovnitř jako Srdce a duchovní energii a zároveň směrem ven jako Myšlenky/Fantazii a dále Paměť (Knihovnu) a případně fyzickou hmotu a Tělo. Nejde o žádnou „nízkou“ nebo bezduchou Mysl ve smyslu logického rozumu či paměťové inteligence.
Autentické (průzračné) Bytí staví na zrcadle MYSL:Myšlenka, nikoliv MYŠLENKA:Mysl.
Proto ona skutečná Kniha knih (což je vždy zároveň potenciálně či konkrétně i Knihovna) je „Knihou Ničeho“ a jelikož mi z nějakého důvodu vadí háček nebo skloňování onoho „Nic“, nazval bych to Knihou NICu (také tomu říkám Knihodlakum).
Nekonečné, živé (sebeobsahující) kombinace konstelací vztahů mezi pomyslným prostorem a pohybem – sílou a obrazem – mají vždy v nějakém smyslu charakter Knihy. Je-li základem něco jiného než Nic, vzniká Egregor. Nejmocnější egregory představují svaté knihy, které se pravdivě jen tváří a ve skutečnosti jsou zcela proti autentickému Bytí.
Někdo může namítnout, že hříčky jako Kni-Hovna nebo Duc-Hovno (hovno=nic) jsou
- nahodilé: nejsou; iterace vztahu mezi pomyslným prostorem a pohybem vede ke vzniku principu Zvuk & Znak (Z, V, U, Na, K jsou samé předložky neboli tenzory a čeština je „archetypální“ – viz podobnost číst – čest nebo počtení/kvalita – početní/kvantita)
- vulgární: to je pravda, jenže na tom není nic špatného, právě naopak; realita vulgaritou přirozeně zaplňuje místo, kde by se jinak projevilo „svaté zlo“, což je věc, kterou mnozí vůbec nechápou
Takzvaná Svatost či Posvátnost mívá vždy svého dvojníka v podobě Hrůzy. To se v autentickém případě zrcadlí v rámci Existence:Neexistence (to děsivé je přítomné jen „jako“, například v komiksu nebo ve filmu) a v neautentickém v rámci Vědomí:Nevědomí (existují skutečné běsy Nevědomí).
Svaté může být jen to neutrální, beztvaré, neboli Bytí samotné (beztvaré Bytí je ovšem Nebytím neboli Říší Smrti, Říší Duchů, či Zřídlem Veškerenstva). Bytost jako životní forma či druh nikdy svatá být nemůže, pouze si to Posvátné uvědomuje a ctí ho nebo ne.
Absolutní tvoří NE/Absolutní, je sice Svaté – ale hraje HRU na svůj opak. Nemůže koneckonců dělat nic jiného. Z toho ovšem vyplývá, že Svaté rovné se Svaté + Nesvaté. Jde o všezahrnující a zároveň sebepřesahující soulad Řádu a Chaosu.
Kniha Života existuje v nehmotné rovině jako Kniha Hrůzy. Je-li toto dlouhodobě ignorováno, popíráno nebo se o tom zkrátka neví, je to jako když se v pomyslném Zrcadle MEZI Světy objeví puklina…
Nestačí jen žít harmonický Život, praktikovat duchovní Jednotu. Stejně tak životně důležité je astrální Hra na Dualitu – ať už v mentální či fyzické rovině.
Autentická Kniha či Knihovna Života funguje analogově („spojitě“, je plynule proměnlivá), na principu soběpodobnosti – rezonance – asociace. I když se nějakému šílenému svatouškovi mohou zdát slovní hříčky jako
- DUC-HOVNO
- KNI-HOVNA
- ANAL-OG (ANAL-OGOUS)
- ASS-OCIATION
nebo
- ZLA-TO
- Z-RCAD-LO
- Z-ŘÍD-LO
„nemravné“ a „temné“, furt lepší neškodná Vulgarita a Temnohra nežli charakteropatie, zvůle, choromyslnost, násilí a nakonec otroctví v nějakém idiotském spiritotechnokratickém lágru typu „Bílá sekta“.
Rádoby „Svatost“ končí falešným diskrétním chováním a digitalizací organické reality. Končí smrtí všeho zdravě živelného. Je to jako pohřbít Život zaživa. Všechny ty tzv. svaté a vysoké duchovní entity nejspíš vůbec nic necítí, o zdravém rozumu ani nemluvě, jsou jako nějaké stroje nebo umělá inteligence. Proto je to v dané sféře samý zářivý křišťál a podobně, aby vnější zakrylo vnitřní.
K tomu, co nyní následuje: zdaleka tím netvrdím, že to je jediná a dokonalá možnost. Prostě se mi to líbí a připadá mi to autentické (také to je výsledek mnohaletého zkoumání).
Knihu knih, Knihu Života či Knihu Nicu nazývám výrazem Pentakultha (čti „pentakulta“, zápis 5kult8, kde 5 je pentagram a 8 je oktáva A-H nebo osmistěn, který souvisí se živlem vzduchu, duchem, dechem, „duchovním srdcem“ a bránicí, smíchem, humorem, průzračností).
Trumfovým esem a žolíkem Knihy je slovo nebo výraz SATAN, což chápu v první řadě jako TO mystérium (To v množném čísle je Ta a platí Satan=Ta Nás) nebo jako duchovní a přírodní „živel všech živlů“, životní substanci a esenci. Tím jsem, doufám, jasně naznačil, že ne všechno, co se spojuje s označením „satanské“, je satanské opravdu.
NATURA IN COMICS
Průnikem ohniska prasíly a hry tvarů je STÍN, pozpátku NIC s čárkou (čáro-dějné, fraktální NIC).
Uvážíme-li, že ohnisko prasíly (živá Mysl uvnitř a zároveň vedle sebe, neboli V-I-DLE) vyjadřuje princip „dva v jednom“ (rozHRAní stavu a pohybu),
tedy „1“ uvnitř a zároveň vedle „1“ (kde „1“=“A“),
opticky/binárně 11 a/nebo 111 (z určité perspektivy i 1111),
kde binární 11&111 symbolizuje (jako 2&3 jedničky) souvztažnost virtuality a reality (2R a 3R projekce XYZprostoru) a v dekadickém překladu (3&7) jako akcelerovaný optický sou-ČIN (NIC s háčkem pozpátku) vyjadřuje ohnisko prasíly (PRAZŘÍDLO, ABSOLUTNO) vztahem 3x7x37=777,
přičemž „A“ (eso) má hodnotu 1 nebo 11,
vyjde nám slovo SATAN,
ESO-SLOV.
63+1.NET
UNHOLY TRINITY 666
Stojí za pozornost zkoumat latinské sacer/sacra/sacrum, v překladu (střední rod) „posvátné, svaté, zasvěcené – prokleté, hrozné, odporné“.
Přirozená (a tedy neškodící) není Svatá, ale Nesvatá Trojice, i když se mi to mnohem víc líbí v angličtině. Je to jako s Nebytím, potenciálně zahrnujícím veškeré Bytí.
PENTAKULTH — PENTAKULTHA — PENTAKULTHUM
Sakra Kniha 666 📔 Kniha Života 📗 Zřídlo Života
Praesence (-substance) Zřídla/Knihy.
Satanacra, Satanacrum: vnitřní Příroda.
Mystérium Satan je to jediné, co je v souladu s autentickým Bytím. Souvisí s tím vizuální a fonetická podobnost SATAN – SAINT. Fenomén či mystérium Satan je jak tím „skvoucím se v Duchu/Existenci“, tak tím „hrůzostrašným v Komiksu/Neexistenci“. Neodděluj to a Život je nepředstavitelně úžasný. Odděl to a…