Paradox Nebe a Pekla
První logická asociace: Nebe-City v českém i česko-anglickém významu.
Název Nebesity původně vzniknul sloučením konců výrazů Zřídlo nebes & Zřídlo nebytí.
Zřídlem je zde myšleno obecně Zřídlo Veškerenstva – to, co nijak nevzniká ani nezaniká.
Nebytí je beztvarým, vně dosud nevyjádřeným Bytím, což lze pokládat i za kvazi nehmotnou Říši Smrti, Říši snů, Říši fantazie, Říši iluzí a podobně. Nelze přesně určit, zda jde o absolutní Já nebo absolutní My. Je to všezahrnující a sebepřesahující.
Lze to chápat jako absolutní Bytí a absolutní Bytost v jednom neboli VŠEJÁ (VŠEMY).
Zřídlo nebytí má nelokální (potažmo hyperlokální) a tedy neduální charakter. Nelokální aspekt lze přirovnat k pohádkovému „bylo nebylo“. V nedualitě nelze škodit. Jelikož je zde možné absolutně vše, jedná se o Peklo.
Absolutní potenciál tohoto Pekla sám o sobě má charakter či status nekonečné Plochy. Toto pomyslné „dvourozměrné Absolutno“ (které lze přirovnat ke komiksu) reflektuje sebe sama primárně směrem dovnitř jako Srdce a duchovní energii a zároveň sekundárně směrem ven jako Myšlenky/Paměť a případně fyzickou hmotu, což se projevuje jako „všude a nikde“ Vír a v konkrétním zaměřeném smyslu jako HVĚZDA (latentně zaměřené to je „Mrakohvězdno“).
Podstatu či život Hvězdy lze souvztažně vnímat jako Zřídlo nebes.
Tento Onen svět, Věčnost či Nebesa nebo Nebeská hvězda má kořeny ve fantastickém Nebytí a sotva může existovat větší choromyslnost nežli „válka mezi Nebem a Peklem“. Energie a Fantazie existují jedno uvnitř druhého. Pokud Hvězdu přirovnáme k čakrám, korunní čakra (Nebe) a kořenová čakra (Peklo) jsou neoddělitelnou součástí JEDNOHO.
Celkově se jedná o zřídelní (hyperprostorovou) Astrální říši, což lze chápat jako samo Nekonečno. Směrem dovnitř má Říše sklon k éteričnu a je více nebeská, směrem ven k fyzičnu a je více pekelná – ovšem vše vychází z neduality a pouze dualitní způsob chápání a z toho plynoucí psychoenergetická deformace z toho dělá takzvaný „životní problém“. Z principu (defaultně) jde o HRU.
Nebesity znamená i „nebe jsi ty“.
Kromě zřídelního Astrálu, spojeného se „všude a nikde“ éterickou Hvězdou a Nebem, jež je energeticky adekvátní manifestací fantastického či pohádkového (nehmotného) Pekla, existuje – či existovat může – i lokální Astrál, tvořený psychickou a související činností Bytostí obývajících konkrétní fyzickou Hvězdu s dualitním potenciálem. Zde je sice možné zažít i extrémní věci (v obojím smyslu), na druhou stranu lze ale určité extrémy, kompatibilní se životem na Onom světě, přenést z jednoho Astrálu do druhého a v podstatě tak žít v Nebi, jako by bylo Peklem.
Nic lepšího nemůže existovat.
Proces nikdy nekončí a fantazii se meze nekladou.
Nebesity (Nebe-City) je předměstím metropole Pekla – tedy Pandæmonia – a zároveň je i pohádkovou oázou Smrti a sídlem komiksového Triumvirátu Zla, v jehož mystickém držení je Kniha nemrtvých (Komixum Æternum) – Kniha stínů – Kniha Smrti.
Charakter a smysl „toho všeho“ vystihují tři sanskrtské výrazy (sanskrtam=dokonale složený):
- advaita → nedualita, ultimátní pravda, identičnost ducha a hmoty, jednota, jedinečnost → Dva v Jednom jako HRA…
- maya → mnou (ze mne), sestávající z, tvořeno z, přízrak (duch), neskutečnost, kejklířství, podvod → …ILUZÍ
- satanu → mít tělo, společně s tělem
Jako děti tomu perfektně rozumíme, jelikož se intuitivně ztotožňujeme se svou původní, fantastickou identitou a ta paměťová je jen divadlo. Jakmile se to převrátí, paměťová identita začne fungovat jako program – proto se ve světě lidí z většiny takzvaných „dospělých“ stávají racionálně-spirituální (nebo jen jedno z toho) „mechanická Vědomí“, neschopná chápat surreální přesah Bytí.
Obvykle to chápou pouze blázni a někteří umělci a dále někteří „staří“, kteří se znovu stávají dětmi. Správně by se ale Vědomí pravého Života nikdy nemělo (příliš) vytrácet a je trvale přítomné v panenském ráji přírodní Divočiny.
Nebytí (Smrt, Peklo) implikuje Bytí (Život, Nebe).
S Peklem mě pojí přezdívka Zelfosforax (fantastický Démon), se Smrtí přezdívka Žeruhmyz (fantastický Nemrtvý či Smrtonoš).
Intuitivním anagramem toho druhého je Růže X(m)YZ.
Tak je na světě Zřídlo nebes & Zřídlo nebytí.