Absolutně černé těleso pohlcuje veškeré záření a samo je přitom nejideálnějším zářičem (prvotní Temnota zahrnuje to nejjemnější Světlo). To bezprostředně souvisí s principem sebe si vědomého Vědomí – sebereflexí – Uvědoměním – Cítěním – Zrcadlem Života (který je zpětnou vazbou prožitku).
Láska/beztvaré Bytí jako Cit v nejprůzračnějším smyslu je souvztažná se svým fantastickým opakem, existuje jedno uvnitř druhého, což lze chápat jako zázračnou či magickou inteligenci. Lásku ve smyslu nepodmíněného Cítění na úrovni životní formy lze spojovat s červenou barvou.
Červená a černá představují Barvy Síly.
Nejjemnější druh Světla zahrnuje prvotní Temnota neboli beztvaré Bytí – Nebytí – Smrt – Říše Smrti. Tato Pratemnota či Nebytí zároveň zahrnuje faktor bezrozměrné Neexistence, kde je možné (v Představě) absolutně cokoliv nad rámec podmínek a následků. Lze tomu říkat fantastické či pohádkové Zlo.
Ono nejjemnější a nejživější Světlo či Prasvětlo, beztvaré, průzračné a dále bílé (potenciálně všezahrnující), běloskvoucí či zlaté, zlatěskvoucí nebo pohádkově žluté – nebeský Duch, většinou spojovaný se Svatostí – nejenže není nijak oddělené od Mystéria Smrti (černá) a od Lásky (červená), ale není nijak oddělené ani od bezrozměrnosti a Neexistence fenoménu, který je tím nejzazším opakem Svatého.
I když ve skutečnosti – uveďme názorné přirovnání – objem a povrch tělesa (s pohyblivými hranicemi) jsou buď synchronní nebo ne a to, co JE, si s tím, co NENÍ, nemá jak odporovat. Neboli Klíč leží v samém Myšlení. A právě to je pravý OKULTIZMUS.
DEBIL kontra DEVIL 💀 DEMENTI versus DÆMONIUM
Proč jsou všechny reklamy tak choromyslně, uměle pozitivní?
Proč je zakázáno se vyjadřovat „negativně“ (kriticky) a když to někdo udělá, je to vystřiženo?
Proč se na úřední fotografii člověk jako idiot musí vesele usmívat?
Proč to dokonce lidé sami dobrovolně dělají na sociálních sítích?
Proč to je v duchovnu samé Světlo?
Všechno je to spojené s potlačením schopnosti realizovat pravou, vlastní vůli, čehož základem je ohnivá jiskra Života (vnitřní Plamen, duchovní Oheň) – tu lze zažehnout jen „křesáním“, spočívajícím v explozi neutrální polarity, která je potenciálně stejně tak pozitivní jako negativní.
Aby Parazit zotročil lidstvo prostřednictvím umělé inteligence, nejprve ho musí zbavit jeho vnitřní síly. A někoho negativního asi těžko ovládnete, ten vás klidně zabije nebo aspoň přizabije. Tím nenabádám k negativitě – jenom naznačuji, že existuje i velmi účinná a blahodármá forma Temnoty: že se nějakému Hovnu (Škůdci) jeví destruktivní, není problém Spravedlnosti.
Proč tak náboženství a v moderní době „světelná ezoterika“ a pozitivní (sluníčkové – srdíčkové) duchovno útočí proti okultizmu, mysticizmu, magii a svobodomyšlenkářství a proč je Temnota nesmyslně ztotožňována se Zlem?
Proč nikdo v tzv. transformačně-duchovní & alter-informační sféře není schopen pochopit, že jsou to nehorázné lži o satanizmu, co je médii šířeno, nikoliv „zlí, prolhaní satanisté“?
Zde je základní vysvětlení, že ve skutečnosti veškeré autentické Bytí funguje na principu, který lze charakterizovat jako Zákony pohádky. Podobně „tomu druhému“ Bytí odpovídají Zákony příběhu, kde však do větší či menší míry Příběh parazituje na postavách (kdo nepozná, že žije v Antipohádce, je na tom opravdu hodně špatně a lze to přirovnat k Zakletí).
ZRCADLO, ZRCADLO
Pojmeme-li beztvaré Bytí neboli Nebytí – Smrt – Říši Smrti – Říši Duchů jako Neskutečno, toto Neskutečno existuje jako Pohádka a Negativ v jednom. Ve smyslu vztahu Duch:Tělo či Fantazie:Paměť se Pohádka zrcadlí jako Peklo, což je to typický rys okultizmu Zákona jednoty (kde se pouze hraje HRA na dualitu; okultizmus Zákona duality – tj. predátorství, parazitizmus – je nejen chorý, ale i hloupý).
„Příběh v pravém slova smyslu neznamená jen sled událostí a zápletek (dějových rozuzlení), v nichž vystupují osoby – představitelé. Týká se i vrstvení a strukturování Představivosti (či Paměti), ať už se to děje samovolně nebo jinak. Jde o aktivní rys VĚDOMÍ samotného.“
Ono vrstvení a strukturování, ať už spontánní či inspirované (stimulované), se projevuje jako Univerzální řád Přírody, potažmo Univerzální řád Života, zohledníme-li fakt, že v rezonančních bodech či uzlech Onoho excitují fraktály zvané Individua, jakési „malé Zdroje“.
Pro živočichy a další jednoduché fyzické životní formy není Příběh až tak podstatný. Na druhou stranu, kdyby se Příběh neodehrával uprostřed lesů, vod, kopců, luk a zpívajících ptáků, kdyby nesvítilo slunce, měsíc, hvězdy a kdybychom neměli nebeskou klenbu nad hlavou, bylo by to duchovně úplně mrtvé. Nebo si představte život v tomto šíleném světě lidí – bez domácích miláčků jako jsou psi, kočky, morčata, papoušci apod.
I když Příroda je řecky Physis, není zdaleka jen fyzická – existuje i na astrální a éterické úrovni. Příroda latinsky je Natura, a anglické Nature znamená i povaha nebo přirozenost, přirozený charakter, čímž se dostáváme k výrazu Character: nejen „nátura“, ale i znak, písmeno; žijeme ve skutečnosti v nekonečné živé Knihovně, životní formy samy JSOU touto Knihovnou.
Knihovna funguje na principu „dva v jednom“ (2v1=3=∞) a je společná rovině převládajícího skupinového Vědomí – Podvědomí – Nevědomí i rovině převládajícího Vědomí individualizovaného. V okultním smyslu základní princip Onoho lze charakterizovat jako Black & Red Library (Black=Death, Red=Love). Jde o silně mystickou záležitost a projevuje se to jako neutrální pozitivní (Duch, Světlo) a neutrální negativní (Tělo, Temnota) Extáze či Nirvána, a to z těch nejpodstatnějších důvodů: aby Zlo zůstalo Zlem, tj. bezrozměrnou Neexistencí (námětem, nikoliv záměrem), aby mu Sebeklam a Nevědomost netvořily Bránu do rozměrů Existence.
BARVY SÍLY
Život je zpětnou vazbou prožitku, což lze chápat jako Cit (v průzračném smyslu Lásku), Uvědomění, Sebereflexi nebo Zrcadlo. Existuje zrcadlo principiální (okultní) a zrcadlo fyzikální (duchovní). První zrcadlo je nejprůzračnějším průzračným a nejčernějším černým v jednom neboli jde o ZRCADLO samo, což koresponduje s beztvarým Bytím neboli Nebytím – Smrtí – Říší Smrti – Říší Duchů. Průzračnočerno lze vnímat jako stříbrno ve smyslu „lesní studánky“ nebo „lesní bystřiny“. Vše, co zde lze vytvořit, jsou efemérní či kvazi nehmotné magické Iluze (neexistuje zde gravitace).
Jakmile vznikne určité množství podobných Iluzí a vytvoří se segment soběpodobnosti, vynořuje se nápad tvoření Iluze Iluze (Iluze o Iluzi, Antiiluze) – tak vzniká první Individualizace či Individuum, mikro Vesmír uvnitř makro Vesmíru. Vzniká akčně-reakční podmínění, potažmo fyzikální zákony.
Pokud jde o viditelné elektromagnetické spektrum, fyzikální zrcadlo tvoří bílá (běloskvoucí) a červená (rudá) v jednom. Bílá reflektuje vztah mezi průzračným a černým a lze chápat ve smyslu „korunní čakry“/Nebe nebo horní části spektra, zatímco červenou lze chápat ve smyslu „kořenové čakry“/Pekla nebo spodní části spektra. Celková růžová se projevuje jako Pramen Života, což koresponduje s Praduší Života a Univerzálním řádem Přírody (růžová je inverzně zelená, složená ze žluté a modré).
Druhé zrcadlo vyplývá z prvního. Jakkoliv jsou zde potenciálně přítomné všechny barvy a související vibrace/frekvence a možnosti, černou a červenou lze vnímat jako Barvy Síly a dokonce je v češtině patrná ona zrcadlová sebeobsažnost (ČER-VE-NÁ).
Černá=Mystérium, Smrt. Červená=Láska, Život.
Vztah mezi stříbrnou a růžovou se projevuje jako zlatá a konkrétně jako Zlaté Živé Zřídlo, což znamená zrcadlení Zrcadla neboli Nic.
Kdo má rád slovní hříčky, či dokonce připouští jejich nenahodilost, zajímavá je rotace N/Z (ZZZ=NNN) v česko-rusko-německé transkripci: NИZ (čti Nic).
Zlaté Živé Zřídlo (ZZZ) zároveň funguje jako komiksová Zlotrialita (doporučuji text Nebesity; v trialitě nelze škodit ani trpět, jedná se o aktivní formu jednoty neboli neduality, implikující HRU na dualitu, včetně možného motivu Zla: viz typicky trojice humor, umění, erotično; jak neustále opakuji, motiv Zla není vůlí ke Zlu, reálně jde o Temnohru).