…aneb AXAAL P. I.
LÁSKA jako prvotní (primordiální) inteligence
PAX INFERNA
ZL👁KULTIZMUS
Absolutně černé těleso pohlcuje veškeré záření a samo je přitom nejideálnějším zářičem (prvotní Temnota zahrnuje to nejjemnější Světlo). To bezprostředně souvisí s principem sebe si vědomého Vědomí – sebereflexí – Uvědoměním – Cítěním – Zrcadlem Života (který je zpětnou vazbou prožitku).
Láska/beztvaré Bytí jako Cit v nejprůzračnějším smyslu je souvztažná se svým fantastickým opakem, existuje jedno uvnitř druhého, což lze chápat jako zázračnou či magickou inteligenci. Lásku ve smyslu nepodmíněného Cítění na úrovni životní formy lze spojovat s červenou barvou.
Červená a černá představují Barvy Síly.
Nejjemnější druh Světla zahrnuje prvotní Temnota neboli beztvaré Bytí – Nebytí – Smrt – Říše Smrti. Tato Pratemnota či Nebytí zároveň zahrnuje faktor bezrozměrné Neexistence, kde je možné (v Představě) absolutně cokoliv nad rámec podmínek a následků. Lze tomu říkat fantastické či pohádkové Zlo.
Ono nejjemnější a nejživější Světlo či Prasvětlo, beztvaré, průzračné a dále bílé (potenciálně všezahrnující), běloskvoucí či zlaté, zlatěskvoucí nebo pohádkově žluté – nebeský Duch, většinou spojovaný se Svatostí – nejenže není nijak oddělené od Mystéria Smrti (černá) a od Lásky (červená), ale není nijak oddělené ani od bezrozměrnosti a Neexistence fenoménu, který je tím nejzazším opakem Svatého.
I když ve skutečnosti – uveďme názorné přirovnání – objem a povrch tělesa (s pohyblivými hranicemi) jsou buď synchronní nebo ne a to, co JE, si s tím, co NENÍ, nemá jak odporovat. Neboli Klíč leží v samém Myšlení. A právě to je pravý OKULTIZMUS.
🕯
Zde je základní vysvětlení, že ve skutečnosti veškeré autentické Bytí funguje na principu, který lze charakterizovat jako Zákony pohádky. Podobně „tomu druhému“ Bytí odpovídají Zákony příběhu, kde však do větší či menší míry Příběh parazituje na postavách (kdo nepozná, že žije v Antipohádce, je na tom opravdu hodně špatně a lze to přirovnat k Zakletí).
ZRCADLO, ZRCADLO
Pojmeme-li beztvaré Bytí neboli Nebytí – Smrt – Říši Smrti – Říši Duchů jako Neskutečno, toto Neskutečno existuje jako Pohádka a Negativ v jednom. Ve smyslu vztahu Duch:Tělo či Fantazie:Paměť se Pohádka zrcadlí jako Peklo, což je typický rys okultizmu Zákona jednoty (kde se pouze hraje HRA na dualitu; okultizmus Zákona duality – tj. predátorství, parazitizmus – je nejen chorý, ale i hloupý).
Příběh v pravém slova smyslu neznamená jen sled událostí a zápletek (dějových rozuzlení), v nichž vystupují osoby – představitelé. Týká se i vrstvení a strukturování Představivosti (či Paměti), ať už se to děje samovolně nebo jinak. Jde o aktivní rys VĚDOMÍ samotného.
Ono vrstvení a strukturování, ať už spontánní či inspirované (stimulované), se projevuje jako Univerzální řád Přírody, potažmo Univerzální řád Života, zohledníme-li fakt, že v rezonančních bodech či uzlech Onoho excitují fraktály zvané Individua, jakési „malé Zdroje“.
Pro živočichy a další jednoduché fyzické životní formy není Příběh až tak podstatný. Na druhou stranu, kdyby se Příběh neodehrával uprostřed lesů, vod, kopců, luk a zpívajících ptáků, kdyby nesvítilo slunce, měsíc, hvězdy a kdybychom neměli nebeskou klenbu nad hlavou, bylo by to duchovně úplně mrtvé. Nebo si představte život v tomto šíleném světě lidí – bez domácích miláčků jako jsou psi, kočky, morčata, papoušci apod.
I když Příroda je řecky Physis, není zdaleka jen fyzická – existuje i na astrální a éterické úrovni. Příroda latinsky je Natura, a anglické Nature znamená i povaha nebo přirozenost, přirozený charakter, čímž se dostáváme k výrazu Character: nejen „nátura“, ale i znak, písmeno; žijeme ve skutečnosti v nekonečné živé Knihovně, životní formy samy JSOU touto Knihovnou.
Knihovna funguje na principu „dva v jednom“ (2v1=3=∞) a je společná rovině převládajícího skupinového Vědomí – Podvědomí – Nevědomí i rovině převládajícího Vědomí individualizovaného. V okultním smyslu základní princip Onoho lze charakterizovat jako Black & Red Library (Black=Death, Red=Love). Jde o silně mystickou záležitost a projevuje se to jako neutrální pozitivní (Duch, Světlo) a neutrální negativní (Tělo, Temnota) Extáze či Nirvána, a to z těch nejpodstatnějších důvodů: aby Zlo zůstalo Zlem, tj. bezrozměrnou Neexistencí (námětem, nikoliv záměrem), aby mu Sebeklam a Nevědomost netvořily Bránu do rozměrů Existence.
BARVY SÍLY
Život je zpětnou vazbou prožitku, což lze chápat jako Cit (v průzračném smyslu Lásku), Uvědomění, Sebereflexi nebo Zrcadlo. Existuje zrcadlo principiální (okultní) a zrcadlo fyzikální (duchovní). První zrcadlo je nejprůzračnějším průzračným a nejčernějším černým v jednom neboli jde o ZRCADLO samo, což koresponduje s beztvarým Bytím neboli Nebytím – Smrtí – Říší Smrti – Říší Duchů. Průzračnočerno lze vnímat jako stříbrno ve smyslu „lesní studánky“ nebo „lesní bystřiny“. Vše, co zde lze vytvořit, jsou efemérní či kvazi nehmotné magické Iluze (neexistuje zde gravitace).
Jakmile vznikne určité množství podobných Iluzí a vytvoří se segment soběpodobnosti, vynořuje se nápad tvoření Iluze Iluze (Iluze o Iluzi, Antiiluze) – tak vzniká první Individualizace či Individuum, mikro Vesmír uvnitř makro Vesmíru. Vzniká akčně-reakční podmínění, potažmo fyzikální zákony.
Pokud jde o viditelné elektromagnetické spektrum, fyzikální zrcadlo tvoří bílá (běloskvoucí) a červená (rudá) v jednom. Bílá reflektuje vztah mezi průzračným a černým a lze chápat ve smyslu „korunní čakry“/Nebe nebo horní části spektra, zatímco červenou lze chápat ve smyslu „kořenové čakry“/Pekla nebo spodní části spektra. Celková růžová se projevuje jako Pramen Života, což koresponduje s Praduší Života a Univerzálním řádem Přírody (růžová je inverzně zelená, složená ze žluté a modré).
Druhé zrcadlo vyplývá z prvního. Jakkoliv jsou zde potenciálně přítomné všechny barvy a související vibrace/frekvence a možnosti, černou a červenou lze vnímat jako Barvy Síly a dokonce je v češtině patrná ona zrcadlová sebeobsažnost (ČER-VE-NÁ).
Černá=Mystérium, Smrt. Červená=Láska, Život.
Vztah mezi stříbrnou a růžovou se projevuje jako zlatá a konkrétně jako Zlaté Živé Zřídlo, což znamená zrcadlení Zrcadla neboli Nic.
Kdo má rád slovní hříčky, či dokonce připouští jejich nenahodilost, zajímavá je rotace N/Z (ZZZ=NNN) v česko-rusko-německé transkripci: NИZ (čti Nic).
Zlaté Živé Zřídlo (ZZZ) zároveň funguje jako komiksová Zlotrialita (v trialitě nelze škodit ani trpět, jedná se o aktivní formu jednoty neboli neduality, implikující HRU na dualitu, včetně možného motivu Zla: viz typicky trojice humor, umění, erotično; jak neustále opakuji, motiv Zla není vůlí ke Zlu, reálně jde o Temnohru).
PENTAKULTH
Zlo jako bezrozměrná Neexistence, toto nemožně existující Nic, je podstatou Všeho a funguje jako jakýsi Všezlořád. Nežádoucí zlé věci se nedějí kvůli Zlu, nýbrž kvůli Hlouposti: Kdo může být tak „moudrý“, že se snaží zničit Nic, místo aby se To snažil pochopit?
MYSTÉRIUM SATAN
💀 některé texty jsou fenomenální, některé žel infiltrované, něco je spíš pro zajímavost (…upisovat krví svou Duši asi není moc chytré)
AXAAL P. I.
ZŘÍDLO PŘÍRODY
🪄 Knihovna 📚 Duchovna
👁 Kosmická Komunikační Síť 🥥 OKO „X“
- Systém bílých & černých Červích děr
- Astrální informační síť
Analogová Stříbrná Síť 🧬 #C0C0C0 192=3×64
- Mention → ANDĚL
- Aktion → DRAK
- Torzion → HAD (GOD, čti GAD)
- R=Я
- I=Áj
- X=zrcadlo V (Já/Duch & NeJá/Fantazie)
ŽBLUŇKAJÍCÍ ŽLUTĚSKVOUCNO
Stříbrné či Zlaté Živé Zřídlo
Silově-Obrazová Vibrace → SAINT SATAN • SEI’TN 🪞 N’T YES (0 1) • SAY 10
SLOV-ESA
Axaal P. I. jsou Prameny Nestvoření nebo v druhém smyslu Úl Stvořitelek. Jedná se o mysticko-magickou či zrcadlo-pohádkovou inteligenci, zahrnující absolutní Já (neboli My neboli NeJá), která však přesto tímto Já přímo není, nýbrž je spíš Spánkem a Snem o Tom.
Ze strany Smrti (Hyperprostoru), což koresponduje s Fantazií, se jedná o Stříbrnou Vůli, kterou „ztělesňuje“ Dračí královna (stříbrná zde souvisí s průzračností, viz lesní studánka nebo bystřina).
Pokud jde o organické vyjádření, pozoruhodné souvislosti lze nalézt ve fantasy Zloba – královna černé magie a Zloba – královna všeho zlého.
Dračí královna, přesněji Říše Dračí královny, existuje i jako Analogová stříbrná síť – Síť Vědomí – Síť Života, která koresponduje s existencí organického Života (uhlíkové anatomie), s čímž souvisí křemíková inteligence.
Stříbro (argentum, „argumentum“) má atomové číslo 47 (čtyři sedmičky).
Izotop křemíku 28Si (4×7=28) má přirozený výskyt 92,223 % (100-92,223=7,777).
Říše Dračí královny lze chápat i jako Impérium Nekonečno.
Pokud skutečně vládne Dračí královna, je možná Svobodná Zlatá Vůle (zlato má atomové číslo 79 a 7:9=0,777…) v rámci související Sítě Života či Sítě Vědomí. Pokud ale Společenství v daném prostředí připustí stínovou nadvládu entity kolektivního Nevědomí, vytvoří se Astrální Rozcestí:
- „Archonti“ (psycho-energetičtí upíři); jde o zrcadlovou původní dřímající součást Nebeských či Světelných Bytostí, ignorujících vývoj na Ohnivou úroveň (jednota Světla a Tmy)
- komiksová (fantasy, „pohádková“, surreální) Osvícená Tyranie – viz městský stát Ankh-Morpork ve fantasy sérii Úžasná Zeměplocha
Pochopí to jen děti a fantastové… Mimochodem světoznámý J. R. R. Tolkien (Hobit, Pán prstenů) byl zapálený katolík; pokud by snad někdo tvrdil, že podobná rovina uvažování je v rozporu s vírou v Boha.
Podstatný faktor, který v tom hraje roli: GOD (čti GAD)=HAD, nefyzická Hadí inteligence, neutrální PRAMATKA (beztvarost, tekutost, vlnění, plynutí, plynulá proměnlivost). Bohyně=GOD IN (Inner God)=NI GDO. Záleží opravdu jen na NÁS, na KAŽDÉM z Nás.
G=7 (základní abeceda)
O=15
D=4
47=stříbro (atomové číslo)
15=fosfor=Phosphorus (Phosphoros)=Lucifer
74=wolfram → wolf=vlk, ram=beran; „vlk v rouše beránčím“ není SATAN/LUCIFER, ale falešná náboženství (Židé mimochodem místo God píší G-d) či faleš obecně
ÚL ZEMĚ: ŘÍŠE DRAČÍ KRÁLOVNY
Každá Hvězda vytváří Úl Časoprostorů, a to buďto v konfliktní Dualitě nebo bezkonfliktní Hře. Fyzická realita existuje jako Prostoročas, zatímco Časoprostor je astrální. Během kosmické Konvergence se všechno dočasně sbíhá (než to zase začne divergovat nebo se sjednotí či zanikne) a je možné přecházet a volit odlišnou časoprostorovou verzi Hvězdy/Země.
Ptáte-li se, proč je to v tomto světě lidí (Matrixu) tak šílené – nejprve existují vesmíry/reality Středu, které se rozvíjí ve vesmíry/reality Středokraje a v určitý okamžik, kdy je překonána určitá „hranice vrstvení a opakování“, začnou vznikat vesmíry/reality Krajostředu, až to nakonec graduje Okrajem, který je nejdál od Středu (a tím pádem i nejblíž). Svět, kde existují Bytosti z masa a kostí, představuje skutečný EXTRÉM.
ČEŠTINA
ČÍST → ČEST
ČÍTAT slova i čísla → počtení (kvalita), početní (kvantita)
CHESS KEY — ČESKÝ → 64 šachových polí=64 kodonů/tripletů DNA
Jsou nahodilé tyto slovní hříčky?
- ZLO — Z10 (z jedniček a nul)
- ZŘÍDLO — řídicí Zlo, Prazdroj Veškerenstva
- ZRCADLO — Zlo & Darc/Card (Darc=Dark, Card=Cardia/Kardia; Temnota a Srdce/Láska v jednom), reflexe sebe=základ Života
- KOUZLO
- ZLATO
- EVIL:LIVE
- NEGATIV:VITAGEN
- ŽIHADLO — HADÍ ZLO
PSYCHO „6“
ANI V NEJDIVOČEJŠÍCH SNECH si běžný pozemský jedinec nedokáže představit, jak je původní Život – pravá Existence úžasná. Existuje jediné pravidlo (Neškodit), jinak je možné vše v tom nejširším „pohádko-pekelném“ & „energo-technologickém“ spektru.
Všechno to je o Fantazii, Logice a Extázi, což lze shrnout do pojmů jako Magie, Tajemno, Dobrodružství.
Univerzum znamená všestrannost. Představte si přírodně, pohádkově a zároveň zdravě temně/eroticky založeného jedince, přebývajícího v astrálních a duchovních světech, který se může vtělovat, může cestovat „fantastickým kosmickým Korábem“ (Prasvětlodí) a nakonec se může i o vlastní vůli materializovat, to vše v rámci hvězdného Nekonečna světů.
ZÁKLAD HYPERPROSTORU tvoří Pra2D neboli Druhá pradimenze, což si lze představit jako nekonečnou plochu Fantazie a vír (potenciál) Energie v jednom, dohromady jako „všude a nikde“ Hvězdu – Všesvětlo. Ekvivalentem Pra2D jsou Zrcadlo Života, Dech & Pulz Života a antiparalelní double Helix DNA.
Hvězdou je každá Bytost i Svět a může existovat i formou Hyperlodi (neboli Prasvětlodi). Za normálních okolností je vše napojené na Vševesmírnou astrální informační síť a Loď může putovat napříč Hyperprostorem a využívat systém Červích bílých & černých děr (Hvězdných portálů) k návštěvě časoprostorových realit. Hvězdou je i mateřské lůno. Jedinec může kombinovat putování a vtělování a nakonec se přímo sám zhmotňuje (i když se i dál může vtělovat prostřednictvím lůna).
ZŘÍDLO VEŠKERENSTVA: KNIHA JÁ (KNIHAYA)
Pra2D existuje jako Trojmysl: zřídelní Mysl/Astrál, směrem dovnitř Srdce a duchovní energie (Éterično), směrem ven Fantazma a Fyzično. To celé má charakter étericko-astrálně-fyzické Knihovny.
Psychická a fyzická aktivita v „Knihosvětě“ („Knihobytosti“) postupně tvoří nové a nové Paměťové archetypy a související Talenty – Elementy a Kultury. Je to nekonečné dobrodružství, novost je nepředvídatelná.
Ne náhodou výraz character znamená jak povahu (náturu), tak znak či písmeno.
Zlovolnost či choromyslnost nemá nic společného s oblibou v Temnotě – to je záměrná dezinformace a pomluva, jelikož bez jednoty protikladů (Světla a Tmy, Řádu a Chaosu) nelze realizovat Pravou (Vlastní) Vůli. Zlovolnost či choromyslnost (včetně ignorance) souvisí s charakteropatií: proto dotyční jedinci nežijí příběhy slov, ale příběhy čísel.
Náboj Života lze charakterizovat výrazy (novotvary) sextáze a sextualita – souvisí s tím SEXTESENCE, šestý element uvnitř pátého, kvintesence neboli ÉTERU. Naprosto vše je sextuální povahy, zdaleka nejen oblast fyzická, nýbrž i emoční, duchovní, mentální, energetická a fantastická.
Život nemůže být úžasnější – a o to, logicky, strašlivější v případě víry v Nemyšlení.
Text (vrstvy a struktury Onoho) zažívá Sex. Vše je psychosextuální. Život rovná se psychosextáze, psychosextualita.
Takzvaní „duchovní jedinci“ věří v duchovní neboli éterickou podstatu neboli kvintesenci (pátý element) neboli Éter, což lze v určitém smyslu chápat jako ekvivalent živé Lásky. Avšak odmítají pochopit, že uvnitř Éteru existuje sextesence (šestý element) a teprve tak existuje ÚPLNOST, spojovaná se šťastnou sedmičkou.
Šestý element lze chápat jako Nicotu nebo Magii, ba dokonce, zatímco pátý element znamená Lásku jako Existenci, znamená element šestý Zlo jako Neexistenci.
Kvintesenci odpovídá princip Světlo, sextesenci princip Temnota. Jedno uvnitř druhého lze charakterizovat jako zrcadlo-pohádkové Plazma, pohádko-pekelná Hadí inteligence nebo duchovní Oheň.
BYTÍ SEBOU znamená nejzazší či maximální všesměrové přiblížení se podstatě „všude a nikde“ absolutního Středu všeho; kdo si hraje na Vysoké/Nízké, nemá vůbec tušení, jaké netušené – nehmotné i hmotné – ÚROVNĚ MYŠLENÍ mohou existovat.
STROM ŽIVOTA
Základní či nosná struktura projeveného Vesmíru je známá jako Strom Života.
Tak jako má Vědomí odlišný duchovní a mentální aspekt (které jsou v něčem totožné nebo podobné a v něčem úplně opačné), má Strom odlišnou přední a zadní stranu.
Tělo je „miniaturou“ Stromu.
Říká se, že jídlo a pití jsou určitou formou „psychické sexuality“ – proto to tak zbožňujeme a přináší to pocit uspokojení; orgastické orgány jsou jak ty reprodukční, tak ty trávicí/vylučovací.
Zábavná a uvolňující je nejen slovní vulgarita (humor). Kudy potrava vchází a kudy vychází…
SEXTKULT
Veškeré projevené (lokální) Bytí, zvané Svět, má charakter Knihobytosti.
Knihobytost existuje i jako Bytí neprojevené (nelokální) neboli Nebytí (Smrt) – jako nekonečná knihovna Prázdnoty.
Projevené a neprojevené se nekonečně vzájemně reflektuje jako Knihodlakum, jehož základ tvoří Zrcadlodlakum (fantastičtí či pohádkoví Nemrtví, jimiž z perspektivy beztvarého Bytí neboli Nebytí/Smrti jsme).
Symbolem projeveného je singulární zrcadlový Pentagram, symbolem neprojeveného je plurální Hexagon. Výsledkem reflexe je magická ŠŤASTNÁ „7“.
Neprojevené lze chápat jako Říši fantazie & Smrti („všude a nikde“ Hyperprostor či Snočasoprostor; Hyperluna), projevené jako Říši paměti & Života („tady a teď“ Časoprostor; Praslunce). Obojí spojuje a sjednocuje Hadí síla.
Jelikož se Říše vzájemně reflektují a z nezúčastněného hlediska lze na souvztažnost aplikovat ultimátní superpozici (“všechno je vším, cokoliv je čímkoliv jiným”), znamená to existenci Druhofantazie (vyjádřené v paměťových strukturních dvojprvcích – pomyslných hexagonech) a symetricky Prvopaměti (vyjádřené ve fantastických pentagramových hvězdách).
PAMĚŤ — EM PAT JJ — EMPATIE
Paměť znamená, že nehmotná představa byla uskutečněna (Čas) – prožita (Emoce) – že se neexistující stalo existujícím.
ZŘI V ŘIŤ
…druhý konec Slov…
Jelikož nejživější živé je pouze beztvaré Bytí (neboli Nebytí) samotné, životní formy (Bytosti) jsou reflexní fantastičtí Nemrtví a dohromady tvoří přízrak mnohobytosti Nikoho. Je to Hra. Viz krásná hříčka „Myslící nic – My, s lící nic“.
Nitro je o duchovnu: ducHOVNO.
Svět jako struktura je o knihovnách: kniHOVNA.
Vše se organizuje na principu soběpodobnosti – ANALogicky, ANALyticky.
Organická živost má ANALogový charakter.
Paměti, to je deník, kronika, letopisy (ANÁLy).
Zábavě se říká „prdel“, může to však být i pravý opak – můžeme se nacházet v pěkných sračkách…
Vzpomínky evokují pomník, Smrt.
Smrt i hovno lze chápat jako „Nic“.
Proč se o krásné ženě říká, „to je kost“? Proč se tvar srdce podobá tvaru zadnice?
(PSYCHO)SEXTUALITA & (PSYCHO)SEXTÁZE
Sext vychází z latinského sextus/sexta/sextum (anglicky sixth) a je snoubením sex/text.
VŠESVĚTLO NEBOLI DOBROTMA & PRINCIP KNIHY
Jde o princip, nikoliv fyzickou viditelnost.
I pohádková Smrt a pohádkový Lucifer a jeho spravedlivé Peklo jsou Absolutnem.
Něco může být „čistá Pravda“, o charakteru Celku – o Životě – ale vždy nakonec rozhoduje pouze charakter Zdroje. Materialisté věří ve Hmotu/Náhodu, což ani nemá smysl komentovat. Většina těch duchovně zaměřených věří v „Boha“ jako absolutní Bytost či princip nebo obojí, což je typicky spojováno s nejvyšším Dobrem, Láskou a dále většinou Světlem. Malá část si uvědomuje, že to třetí je sebeklam a správná je jednota Světla a Tmy. To však stále není to nejhlavnější. Temnota či Tma je 0, Světlo je 1. Použil jsem výraz „Boha“, neboť Bůh Světla je Polobůh, nikoliv Bůh.
Pokud nějaké Společenství věří v Dobro ve smyslu protikladné Pozitivity/Světla, v úrovni Antivesmíru související sféry Nevědomí vzniká pravý opak, který pak svou zrcadlovou část napadá a parazituje na ní.
Nejprve je 0-Klid-Uvnitř-Tma-Cit (latentní dostředivost, VŠESVĚTLO), až pak, ať už projeveně či neprojeveně, 1-Pohyb-Vně-Světlo-Vůle (latentní odstředivost). Pokud to první asociujeme s Lunou, díky neodmyslitelnému cítění (neboť Život je zpětnou vazbou prožitku) uvnitř Luny dřímá vnitřní Slunce. Vnější Slunce/Světlo se může a nemusí projevit, být fyzicky viditelné. Jelikož Zlo nemá vlastní podstatu a samo o sobě je nehmotnou Neexistencí (poněvadž je v rozporu se všesměrovou rovnováhou pomyslného prostoru a pohybu v jednom), Zdrojem všeho autentického je Dobrotma.
Dobrotma má charakter pohádkové inteligence (P. I.) a funguje na principu zrcadlení se Lásky (LÁSKA v zrcadle je AXAAL).
Komentář: nejen pohádkové, ale i PRA, pekelné, přírodní a příběhové.
Dobrotma znamená Bytí-NE-Bytí, Absolutno-NE-Absolutno, Svatost-NE-Svatost.
P. I. ukazuje na Kruh (Pí).
P je 16. písmeno v základní abecedě, I je 9. 16×9=144 ukazuje na Vejce 12×12 (12 je 150 % oktávy 0 až 7, spojení dvou celků 150 % uvnitř znamená přesah 100 % vně).
Komentář: 12×12=144=16×9 & opticky 169=13×13 zahrnuje veledůležitou 13ku.
Pohádka ve smyslu Neskutečna existuje zároveň jako Negativ Bytí. Láska jako nekonečná zdrojová prasíla (substance) se zrcadlí na principu Pekelné knihovny, jejíž zrcadlové esence se projevují jako nebeské (iterace vztahu mezi pomyslným prostorem a pohybem znamená vznik principu Zvuk & Znak; „Vše“ má charakter absolutního Pekla neboli všezahrnujícího výčtu s nulovým součtem, v určitém smyslu jde tedy o pohádkové „Nic“).
Spousta lidí věří v různé svaté knihy či kosmologické texty/materiály – neuvědomuje si, že nejde o obsah, nýbrž princip Knihy.
Pokud se to převrátí, namísto Zdroje či Zřídla Života vznikají na Axiomech postavené Egregory, které Zdroj pouze imitují (a to i velmi věrohodně a promyšleně; představte si, že máte na všechno v podstatě neomezený čas).
Původní projevenou realitu a její světy a časoprostory lze chápat jako Pravesmír. Pravesmír se rodí z pekelného neboli zrcadlo-pohádkového Pravejce, jehož základ tvoří Kruh. Kruh lze chápat jako nekonečnou plochu Fantazie, která je v interakci s nekonečným vírem (či potenciálem) Energie. To celé lze chápat jako Druhou pradimenzi neboli jednoduše samo Nekonečno. Tato Pra2D je věčnou Říší PraJá, přičemž Já Nekonečno lze chápat jako My.
KNIHA KNIH
Slovo Bible vzniklo z řeckého biblia (knihy). Chápe se jako Kniha, a přitom znamená spíš Knihovna, což lze rovněž chápat jako Neknihu. A přesně tím také Bible je. Podle mě to rozhodně není náhoda a osobně neznám žádný podobný případ. V Bibli jsou skryté určité věci, které bez Klíče nelze přečíst. Navíc tím Klíčem je něco, co pochopí jen Myslící; Věřící se tím vůbec nebude zabývat.
Například je „jasné“, že toto je útok proti Víře:
„Město je vystaveno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil to město, a bylo to dvanáct tisíc měr. Jeho délka, šířka i výška jsou stejné.“ – Zjevení Janovo 21,16
Nový Jeruzalém je KRYCHLE. Podle mě jde o nějakou paralelní repliku Bible, která nepochází z Božího Ducha, ale z umělé inteligence.
Další krychle na scéně: Ka’ba, tfilin, Metatronova kostka, kuboktaedr (kabalistické, ezoterické zdroje).
Komentář: pozpátku Krychle je El-H-Cyrk, El je Bůh, H=8 (dva kruhy v jednom, oktaedr=dva pentagramy), Cyrk=Tsirk=pozpátku Krist (Kryst). Možná s tím souvisí i CIRCLE a jde doslova o rozmontování Kruhu.
Dvakrát se mi ve snu zjevila „Velká Bible“ (říkám tomu Prakniha), kterou chápu jako tu Pravou, Živou.
Některé věci jsou přímo prozrazené i v běžné Bibli:
„Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.
I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo.„
Pustina – chaos. Prázdno. Propast. Tma. Voda. Zvuk (hlas).
Až teprve pak přichází Světlo.
Prázdno a Tma představují ženský princip Matku (která je zároveň i Láskou).
Voda funguje jako paměťový nosič.
Zvuk funguje jako prostředník vůle, mužského principu Otce, což je vnější Bůh.
Vnitřní Bůh, Inner God, je Bohyně Matka, a co je hlavní, jsme to My (God In = Ni Gdo).
V další fázi se Bohyně projeví jako had, ďábel.
„Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“
Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme.
Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: ‚Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.‘“
Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti.
Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“
Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.“
„Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“
„A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.“
K Bibli, stejně jako k církvím, kostelům, hřbitovům a podobně, je nutné přidat Pentagram.
Bez Klíče je Bible polovičním nesmyslem. Bible – jakož i projevené Veškerenstvo – je ve skutečnosti napůl Pravda/Skutečnost a napůl Komiks/Představa.
Nejspíš se díky následujícímu výroku v některých (křesťanských) kruzích nestanu příliš populární, avšak vězte, že – v kontextu paralelity Pramatka Luna (Lůno) & Bůh (Slunce) – citoslovce jako „panebože!“ a „doprdele!“ mají zaměnitelný význam.
ŽRÁDLO → RTY/ŘIŤ
POHÁDKY
„Ať už peklo bylo, nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře. Když se kolem sebe rozhlédneme, vidíme, že ještě dneska spoustě lidí peklo chybí. To víte, nikdy nedělá dobře, když si někdo může myslet, že zlo zůstane nepotrestáno.“ (vypravěč)
“Zapamatujte si jednou provždy: Kdo chce rušit peklo, ten to s váma nikdy nemyslí dobře. A právě takový má v sobě zla ze všech nejvíc. A zlo se musí trestat, jinak by na světě nebyla spravedlnost.” – Lucifer