Poslední místo, kde se dozvíte pravdu, je náboženství a televize.
Indoktrinovaný jedinec („vymytý mozek“) umí jen reagovat na vnější podněty, plnit poslušně příkazy „Autority“ (i kdyby to byla ta největší lež a blbost na světě); vlastní myšlenky nemá, o nějakém vnitřním životě ani nemluvě.
Otevřeně, objektivně zkoumat možnost, co když PRAVDA o fenoménech jako Satan, Lucifer, Peklo, Temnota, Démoni či Dæmonium je úplně opačná (než se traduje), není schopen ani ochoten; otrok je totiž stejný parazit jako jeho loutkovodiči (politici, byrokrati, bankéři, doktoři, novináři, kněží…), stejně totalitní, neuznává svobodu myšlení, pluralitu názorů, celý život jen lže, přetvařuje se a hraje divadlo.
Bytost s vyhaslým vnitřním Plamenem – duchovním Ohněm – živou, Hadí sílou – je v podstatě existobot, fungující v režimu kořist/predátor. Takovýto jedinec buďto věří v jednorázovou vnější realitu nebo v nějaké utopické duchovno. A mění se v biorobota. Nezačne-li PRAKTICKY zkoumat nefalšovanou satanskou životní filozofii, jeho údělem je transhumanizmus a „život“ pod dohledem umělé inteligence, v nějaké šílené globální Bílé sektě (zatímco vše Černé má zakázané a užívá si to vládnoucí Elita).
Jediná skutečně cenná „věc“ v Životě je svobodná DUŠE. Je to něco tak nad slunce jasného, že kdo to nechápe, nemůže skončit jinak než jako odpad. Jakou cenu si myslíte, že mají všechny ty krámy a halucinace, pro které žijete? S Duší na prvním místě je všechno pravdivé, ať už světlé či temné – bez Duše je všechno jen umělá, mrtvá lež.
O ničem se neví tak málo jako o satanské životní filozofii.
- SattvaAnanda → Podstata Blaženosti (Štěstí, Radosti)
- Satya Ananta → Pravda Věčná
- Satanu → mít tělo, společně s tělem
Chce-li to někdo chápat, musí chápat, co je Nedualita neboli Advaita. Původní Bytí funguje na principu „jedno uvnitř druhého“ a zároveň hraje HRU na to, že tomu tak není. Falešné Bytí funguje na principu „jedno proti druhému“, což znamená Dualitu, Konflikt a Hierarchizmus.
SATAN — SAINT. Svatost neznamená svatozář ani nějakou jalovou bezhříšnost. Svaté znamená úplně něco jiného, než je lidem vštěpováno patriarchalistickým náboženstvím. Svatost je ambivalentní. Svatost znamená přirozenost, plynulost, autentičnost, celistvost, neporušenost. Svaté je zvířátko, malé dítě, květina, svatá je panenská Příroda.
Něco, co je svaté, posvátné (v duchovní či energetické rovině), je zároveň hrozné či odporné (v nehmotné či fantastické rovině). Záleží na úhlu pohledu a princip je podobný jako v případě smyslu pro humor.
Mystérium SATAN neboli PANDÆMONIUM je tou nejnádhernější a nejmagičtější prasílou či energií, esencí, substancí, pralátkou – a zároveň je mystickým Zlem ve smyslu bezrozměrné Neexistence. Je to autentické, ryzí Duchovno a „komiksové Zlo“ v jednom. Dohromady se to projevuje jako Láska & Temnohra.
Nejde o slova a efekty, ale záměry a energie. Satanizmus je o Chování a o Myšlení. Schovávat se za fráze, symboly, pózy a gesta, slova „Satan, Lucifer, satanismus“ dokáže kdekdo. Pomlouvat satanizmus a tvrdit, že Satan je zlo, dokáže každý. Jedna věc jsou objektivní argumenty, důkazy a vysvětlení, druhá věc je opakování lží a nesmyslů (slepá víra). Historie křesťanství – a patriarchálního náboženství obecně – hovoří za vše.
Vymytý mozek/otrok nedokáže nebo spíš nechce chápat základní paradox 0=1, podstatu Života samotného: princip sebe si vědomého Vědomí, sebereflexe, zpětná vazba prožitku, Myšlení samotné. Toto nekonečné, věčné „dva v jednom“, které nijak nevzniká ani nezaniká, funguje na bázi „jedno uvnitř druhého“ (pomyslný prostor a pohyb v jednom implikuje vůli k pohybu a naopak, neboli vědomou Inteligenci). Nevědomost z toho dělá „jedno proti druhému“ a probouzí tak Zlo, jež je původně pouhou bezrozměrnou Neexistencí.
Nepřítel nemusí být jen destruktivní. Původně je Přítelem NE a právě to je správně pochopený SATAN. „Sat“ ukazuje na Pravdu či na Podstatu, „An“ je Zrcadlo (v Dualitě by to byla Lež, v Nedualitě to je HRA Já na NeJá). Ještě horší než antisatanizmus je nesprávně pochopený satanizmus: pseudosatanizmus.
Opakem mystéria SATAN je úřad, instituce, korporace (největší zvrhlost: právnická osoba) – a lidé to ztotožňují…
Kde se neprojevuje svobodná Individualita, projevuje se entita kolektivního Nevědomí.
„Klaněli se Lži, oslavovali Hloupost dnem i nocí, a všichni přitom hráli Divadlo nevinnosti.“