V Absolutnu je možné vše a zároveň je nemožné škodit a trpět: absolutní hodnota znamená, že vše kladné je kladné energeticky a vše záporné je kladné fantasticky (jinak řečeno, nic reálně záporného neexistuje).
Cokoliv má podvědomou touhu ztělesnit Absolutno a zároveň se přitom vyhnout splynutí s univerzálním Vědomím. To je možné pouze prostřednictvím víření kolem onoho „všude a nikde“ absolutního Středu směrem zevnitř něj (ve fantazii) a zároveň směrem z jeho vnějšku (reálně). Bytost tak je absolutním NE-Absolutnem a užívá si pozitivní a negativní extázi tak, že se obě vzájemně ruší ve společném neutrálním základu.
Princip má charakter absolutní Lásky/Existence a absolutního Zla/Neexistence v jednom, což prakticky funguje jako LÁSKA & TEMNOHRA.
Je propastný rozdíl mezi námětem a záměrem Zla.
V rámci primordiálního (autentického) Bytí není smysl Zla popírán, Zlo existuje jako nereálné a magicky se „míchá“ s tím opačným; s Láskou tak tvoří extatickou Blaženost. Je to mystické, okultní, nepředstavitelně zajímavé, přitažlivé a dobrodružné a má to nevyčerpatelný potenciál. K manifestaci dochází jak v duchovní, tak psychické (mentální, emocionální), tak tělesné (sexuální) rovině.
V případě, kdy se v podstatě jen předstírá jakýsi rádoby „Život“, tím, že je smysl Zla popřen, projevuje se Zlo reálně a sadomasochistická „Láska“ proti němu vede „svatou válku“; nelze to popsat jinak, nežli jako něco velmi chorého.