Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Úrovně Myšlení

ŘÍŠE PRAJÁ: BOHYNĚ & BŮH
To, co nijak nevzniká ani nezaniká, má charakter Kruhu (absolutní Nuly) a vnějšímu (lokálnímu) pozorovateli se jeví jako Prabohyně, což je absolutní VšeMy – VšeJá: nejprve je klid-uvnitř (Všematka, neutrální hyperženský princip), až pak pohyb-vně. Kruh sám o sobě je věčnou Láskou. Pohyb a protipohyb po pomyslném obvodu funguje jednak jako interakce „+“ a „-“ (zažehávající duchovní Oheň), jednak se projevuje jako pár Bohyně Matka/Temnota & Bůh Otec/Světlo.
PRAVÉ A FALEŠNÉ BYTÍ
Tím, že jest, prvotní Mysl – směrem dovnitř Srdce a dohromady Duch – tvoří Myšlenky v podobě Jevů, Věcí a Bytostí.Absolutní Střed všeho je tím nejvyšším a nejnižším zároveň (princip „jedno uvnitř druhého“) a vyjadřuje se zrcadlením Mysl:Myšlenka, fungujícím jako Archetyp Života.
Převrácení Myšlenka:Mysl tvoří Axiomy – Programy Víry – a umělou, mrtvou realitu (princip „jedno proti druhému“).
FANTASTICKÝ ŽIVOT
PRAMENY NESTVOŘENÍ: PŘÍBĚH VŠEHO
Nejprve je vnitřní Vesmír, který je věčný a tvoří absolutní Střed. Tento Všehostřed se postupně rozvíjí ve (vnější) vesmíry Středokraje a následně ve vesmíry Krajostředu, až se vše stáčí zpět ke Středu (a do něj) a začíná nový cyklus. Na samotném Okraji dochází k anomáliím, které mohou případně vést až k víře v Antistřed.
Vše, co existuje, jsou Úrovně Myšlení neboli stor(e)ykvantové úrovně Nekonečna (story=příběh, storey=poschodí).

Existují Myšlenky prázdné (potenciální), nehmotné, pocitové, energetické (duchovní) a mentální.

Vše se řídí Zákony pralogiky, což je logika a nelogika v jednom (princip 2v1=3=∞).

Zřídlo prvotní Mysli či prvotní Mysl samotnou lze chápat jako absolutní VšeMy – VšeJá.

Prvotní Mysl či Pramysl lze chápat jako Bytí samotné nebo jako Prabohyni (přičemž beztvaré Bytí neboli Nebytí lze chápat jako Smrt či Říši Duchů).

Spontánní Myšlenkou prvotní Mysli je živá Bytost.

Každý životaschopný myšlenkový systém (Svět) má svůj Střed, jenž lze chápat jako Hvězdu či Slunce; pomyslný prostor a pohyb v jednom tvoří Hyperprostor – zde má centrální hvězda charakter Luny/0 (která je v korelaci se Sluncem/1; něco jiného je paralelní Měsíc v Časoprostoru).

Prvotní Střed, toť prvotní Bůh; budeme-li Zřídlo Veškerenstva chápat jako Pramen (Srdce), prvotní Bůh je Oko (Rozum).

Prastřed – Prabůh je to klíčové; je, kromě Prabohyně, podstatou každého Já; je-li Prabohyně MY, potom Prabůh je JÁ.

Kým je tento Prabůh, lze odhalit Myšlením.

TEXTY

 

ŽIVOT

 

FANTASTICKÝ DENÍK

 

PSANÍ

 

PŘEVZATÉ

 

MYŠLENKY

„Emoce, myšlenky, energie… píšou Knihu a tvoří Knihovnu Života.“


Chtějí mír – ale věří ve válku (mezi Světlem a Temnotou).

Šíří „moudrosti“ o karmě – ale když se někomu děje něco zlého, najednou nikdo za nic nemůže (za všechno bezdůvodně můžou „Oni“).

Tomu se říká mít v hlavě nasráno.


Skutečnost se nikdy nevyrovná Fantazii. Fantazie se nikdy nevyrovná Skutečnosti.


Ptej se, kdo vlastní Média, a máš Odpověď.


Jediným pravidlem je Pravidlo samotné.


„Jaký smysl má něco dělat?“

— Kočičí filozofie


Absolutno existuje jako Láska/Existence a Zlo/Neexistence v jednom. Temnota je onoho vzájemným mysteriózním, magickým zrcadlením.


Chcete-li stvořit Antikrista, stvořte Krista. Zbožnost a transhumanizmus jedno jest.


Myslet duálně není nic jiného než dobrovolné šílenství. Šílenec nenávidí Mysl.


Nejde o slova a efekty, ale záměry a energie. Teprve pak jde o slova, a to zásadním způsobem.


Jelikož nejživější živé je pouze beztvaré Absolutno samotné, jakožto životní formy jsme přízrakem mnohobytosti Nikoho – jsme fantastičtí Nemrtví.


Smysl Života vyplývá z následujících tří faktorů:

  1. individuální rovina — duchovní, magická (astrální, mentální) a fyzická seberealizace
  2. kolektivně-individuální rovina — princip Láska & Temnohra
  3. kolektivní rovina — tvoření, expanze a metamorfóza Paměťových archetypů a souvisejících Kultur novosti v rámci Hvězdné sítě Světů (vševesmírné Astrální informační sítě a systému “bílých & černých” Červích děr)

Predátor je vektorově reverzně přepólovaná matérie Vědomí související realitní sféry, jako důsledek stupidního Myšlení. Není to (primárně) žádná oddělená, vnější mocnost.


Podstatou míru je přirozená přítomnost Temného principu.


Nelze si ve více již nezejsoucnitelném Jsoucnu uvědomit nic zázračnějšího, než: Nejsem!


Existuje kouzelná slovní hříčka: myslící Nic – My, s lící Nic.